Cesta Ducha sebekoučink trochu jinak

Tušení souvislosti aneb černý pták

(především pro adepty, kteří vystupují z řad profánních nebo těch, kteří již do těchto řad nepatří)

Prolog

Dobrý den, v poslední době jsem dostali spoustu „dárků“ (informací, postřehů) od svého přítele a jelikož se hodí (možná) i pro ostatní „hledající“ rozhodli jsme se s nimi s Vámi podělit. Nebudeme je vydávat za své, poněvadž nám to nepřísluší a v podstatě je to jedno, kdo je autor, autor je řekněme život (ve smyslu zkušenost) a není podstatné, kdo je zachytil ve formě textu.

Podstatné je ponaučení.

 

ČERNÝ PTÁK

Pravděpodobně jste zaregistrovali zajímavou skutečnost. Přestože dřeme na duchovní stránce jako koně orající na poli, naše myšlenky jsou v dané chvíli a předtím čisté a vnitřně cítíme, že je všechno O.K., přesto se nám stane něco nepříjemného, např. špatně stoupneme na rovné cestě nebo se praštíme do kolena o rám dveří, když procházíme nebo nás seřve soused za věc, která mu deset let nevadí nebo něco děláme a najednou se okolo nás vyrojí celá rodina s různými, pro ně důležitými požadavky, takže musíme stále odbíhat od rozdělané práce – (ještě lépe to funguje u zvířat) nebo náš šéf v práci si začne vymýšlet naprosté nesmysly atd.

Snažíme se přijít na to proč, ale nakonec konstatujeme, že to nechápeme. Máme vnitřní pocit, že zde něco nehraje, ale stále nevíme proč. Pokud si tohoto jevu začneme všímat víc, zjistíme, že zde platí určité zákonitosti, nicméně smysl nám stále uniká. Výsledek je převážně stále stejný – dochází k vnitřnímu rozhození resp. podráždění.

Zajímavá souvislost je popsána dále

Věřím, že po pečlivém přečtení si zpětně uvědomíte tyto situace a situace, které se vám nadále budou dít, si již budete uvědomovat v této souvislosti a již u vás nedojde ke kýženému efektu, tj. narušit a pokud možno zahnat zpět (ideální stav), z pohledu černého ptáka – viz. dále.

Přesto si myslím, že nakonec budete obdivovat tohoto mravenečka, (jak s oblibou říká můj kolega) a budete čím dál tím více fascinování dokonalosti systému, kterému otročíme.

 

ČÁST PRVNÍ

V létě roku 1926 byla v údolí Sharagol blízko Humboldtova pohoří, které leží mezi Mongolskem a Tibetem, skupina vedena p. Roerichem. Zde se stali účastníky slavnostního obřadu vysvěcení svatyně.

Asi den či dva poté si členové výpravy všimli, že nad nimi se vznáší velký černý pták. A za ním, vysoko na jasné obloze, náhle zpozorovali obrovské, rotující zlaté těleso kulovitého tvaru, které se oslnivě třpytilo v paprscích slunce. Hned tři cestovatelé pak dalekohledem pozorovali, jak toto těleso prudce letí ze severu, od pohoří Altaj, pak náhle ostře mění směr a mizí na jihozápadě, za Humboldtovým pohořím. Celá událost vyvolala ve skupině vlnu mocného vzrušení. Jeden z lamů Roerichovi řekl, že to, co právě spatřil, bylo „znamení Šambaly“ a znamená to, že jeho mise byla posvěcena Mocnými z pohoří Altaj, kteří jsou vládci Šambaly.

Později se lama Roericha zeptal, zda postřehl vůni, která se v této chvíli vznášela ve vzduchu, a když dostal kladnou odpověď, pokračoval: Jsi tedy pod ochranou Šambaly. Ten velký černý sup je tvůj nepřítel, jenž touží zmařit tvé dílo. Tebe však provází a chrání síla, která pochází ze Šambaly a bere na sebe podobu této jasně zářící formy hmoty. Tato síla je Ti stále nablízku, třebaže si toho zpravidla nejsi vědom. Takto jasně se projeví jenom občas, aby Tě posílila a ukázala Ti směr. Všiml sis, kterým směrem se ta koule pohybovala? Právě tímto směrem musíš jít...

(Tento úryvek je z cestovního deníku Altaj – Himálaj Nicholase Roericha, básníka, umělce a významného učence pocházejícího z Běloruska který se později usadil v Paříži. Celá pasáž je pak z knihy „Šambala tajemství duchovní říše“, str. 20 od Victorie LEPAGE.) Dovolil bych si upozornit na zvýrazněné části, protože je zde (dle mého zanedbatelného poznání), upozornění na to, že:

V okamžiku, kdy obrazně řečeno otevřeme (ať se jedná o čaroděje, esoteriky, příslušníky různých duchovních nauk) dveře z místnosti v budově paneláku, (o x-patrech a x-místnostech), která je nám určena (je jedno, zda-li pod tím myslíme prostředí ve kterém žijeme nebo systém, který zde vládne ), je nám (uživatelům místnosti) přidělen osobní škůdce – nazvěme ho dle úvodu Černý pták (pan domácí), který pravděpodobně využívá nejen prostředí ve kterém momentálně jsme, ale i naše slabiny a různé strachy, abychom opět tyto dveře DOBROVOLNĚ zavřeli.

Podotýkám, že je stačí otevřít, o vykročení a případné cestě ven z místnosti ani nemluvě. Tento osobní škůdce se vám velice pečlivě věnuje (nezná spánek, odpočinek, je stále ve střehu), po celou dobu vaší cesty, dokud nesplníte cíl, proč jste tyto dveře otevřeli. Jak ukázala praxe, mnozí to vzdají a skončí sice v jiné místnosti, ale ve stejném paneláku. Někteří se vrátí dokonce zpět, to je asi nejhorší, protože pan domácí dohlídne, aby již pokud možno nikdy nedošlo k otevření těchto dveří.

Nabízí se obdoba černého anděla z televizního seriálu „Čarodějky“ s tím, že asi tohoto černého ptáka nelze zničit. Samozřejmě, jsou zde i ochránci z prostoru, kam vede cesta z budovy, ale ti pravděpodobně mají menší možnosti působení v budově, kde se nacházíme – jsou to v podstatě návštěvníci, kteří asi musí respektovat pravidla domácnosti resp. budovy, řekněme domovní řád.

Je nasnadě, že možnosti pana domácího jsou pro nás nepředstavitelné a tudíž i možností, jak nás zviklat, je nepřeberně mnoho. Dokonce se lze domnívat, že můžeme ty dveře zavřít, aniž bychom si toho byli vědomi.

Z toho vyplývá, že je asi nutné stále mít na zřeteli PROČ jsme dveře otevřeli a nenechat se zlákat různými odchytávači, ale je asi nutné mít STÁLE na zřeteli i osobního škůdce s jeho možnostmi.

Lze se též domnívat, že pokud otevře stejné dveře skupinka jedinců, jejich osobní škůdci začnou spolupracovat a využívat svého vlivu na prostředí, ve kterém se skupinka nachází k tomu, aby se podařilo tuto skupinku jedinců rozdělit, nejlépe rozeštvat proti sobě, (jednotlivce lze lépe zpacifikovat do patřičných mezí – v místnosti, resp. v budově).

Na závěr této části bych si dovolil upozornit na pozoruhodnou myšlenku z Harryho Pottera, kdy Brumbál říká Harrymu :

To co jsme, neurčuje naše nadání, ale naše volby!

 

ČÁST DRUHÁ

Některé z mnoha možnosti černého ptáka

  1. působit na okolí např.:
    1. zakrývat některé předměty a naopak tvořit některé předměty např. tak, aby byly vidět pouze někým
    2. posouvat pevné předměty, např. zdi, dveře, podlahy
  2. při komunikaci mezi jedinci např.:
    1. utlumit některé slova a naopak přidat jiná slova
    2. utlumit celé věty a naopak jiné vytvářet, tzn. slyšíme něco úplně jiného
    3. při společném pozorování může jeden vidět něco navíc nebo něco méně něž ten druhý, třetí...
  3. působení na jedince, který otevřel dveře např.:
    1. pokud se nenaladí na jakoukoliv negativní emoci v podstatě žádné
    2. pokud se naladí na jakoukoliv negativní emoci:
      1. může zesílit tuto emoci
      2. může podsunout další negativní emoce, především spojené se strachem a egem
      3. může odebírat takto energií a docílit tzv. deprese a s tím další efekty
  4. působení na jedince profánního např.:
    1. v podstatě neomezené, tj.:
      1. může vyvolat jakoukoliv reakci i bez podmětu z venči
      2. může vytvářet domnělé pocity a křivdy
      3. + viz. bod 3
      4. + mnoho dalších
Doporučuji

Zafixovat si do paměti možnosti černého ptáka!!!

POZOR na extrém

Jsem „v pohodě“ – za všechno může černý pták, VELKÝ OMYL!

Nejdříve provést analýzu, zda-li se nejedná o upozornění mého ducha teprve až potom si uvědomit černého ptáka!!!

 

ČÁST TŘETÍ

Příklad ukázky práce černého ptáka z praxe.

První příběh

Aniž bych musel poukazovat na někoho, popíšu banální případ, který se mi dnes stal. Ostatně: „nejlépe se učí na chybě jiných“, ale když nejsou k dispozici?!

Jako každou směnu i dnes jsem musel jet na kontrolu vzdáleného pracoviště služebním vozem. Můj nadřízený konstatoval, že v nádrži je málo benzínu, ať se stavím natankovat (1). Uvědomil jsem si, že v nádrži je ještě asi čtvrtina paliva, čili dojezd nejméně sto kilometrů a pracoviště je vzdálené cca čtyři kilometry.

Problesklo mi hlavou: „zas vymýšlí ptákoviny“ s pocitem malého bezmocného vzdoru (2). Vzápětí jsem si uvědomil, že k benzínce mohu jet přímo a pak až na pracoviště, které jsem měl zkontrolovat (3).

Takže jsem nasedl do auta a jel, během jízdy jsem měl asi dvakrát pocit, že bych měl nejdříve zkontrolovat pracoviště a pak jet na benzín (4). Ale řekl jsem si, první myšlenka byla, že mám jet přímo, tak to nebudu kombinovat (5).

Jel jsem tedy k benzínce, nabral jsem benzín a jel na pracoviště. V půli cesty začalo pršet. Nejdříve trochu a pak více. Než jsem dojel na pracoviště, cca tři minuty, pršelo již slušně (6). Samozřejmě běhen jízdy jsem si začal uvědomovat podivuhodné načasování (7). Po příjezdu na pracoviště jsem vystoupil z auta a samozřejmě zmokl, ale to jsem si najednou uvědomil souvislostí (8). Přestože jsem dále mokl, než jsem vstoupil do budovy, vůbec jsem již tomu nevěnoval pozornost a plně jsem se oddal uvědomění si souvislostí.

Po kontrole v budově jsem musel ještě jít ven zkontrolovat asi padesát metrů vzdálený objekt. Když jsem vyšel ven s tím, že asi zmoknu ještě víc, tak jsem to bral v mysli stejně, „jako když v Beskydech prší“, čili jako kdyby se mě to netýkalo z hlediska emocí (9). Otevřel jsem dveře ven a ... žasnul jsem, venku už padala jen „sem tam kapka“ a během chůze po cestě do objektu již pršet přestalo úplně. Dokončil jsem tedy kontrolu objekt uzamkl, nasedl do auta a než jsem stačil napsat čas odjezdu, opět se rozpršelo (10). Ale to už jsem se spokojeně culil a bylo mi to úplně fuk.

Nyní bych si dovolil krátký rozbor z pohledu mého poznání

Čísla v závorce jsou čísla vět, abych je nemusel znova vypisovat včetně souvislostí.

  1. Zde došlo k první akci černého ptáka proti mě – zas vymýšlí ptákoviny, natankovat můžu až bude nádrž skoro prázdná.
  2. Tato malá negativní emoce umožnila černému ptáku, aby mi vsunul do vědomí větu,
  3. kterou jsem plně považoval za svou. Vůbec jsem si neuvědomil, že již zde jsem byl někým zmanipulován.
  4. Protože tato negativní emoce již ze mě vyprchala, byl jsem svým duchem upozorňován na něco co je v rozporu s mým myšlením.
  5. má utkvěla představa a neschopnost si uvědomit souvislosti – je to přece má myšlenka.
  6. dobré načasování černého ptáka a pokus abych se naštval, že jsem nedal na své pocity.
  7. protože jsem byl v klidu z hlediska emoci a spíše se zamýšlel nad tím proč.
  8. stav bez emocí umožnil mému duchu, aby mi otevřel očí.
  9. vnitřní radost z toho, že jsem pochopil, znemožnila příliv jakékoliv další negativní emoce.
  10. vnitřní spokojenost a spíše obdiv nad tím, jak černý pták pracuje. Ten v této chvíli pochopil, že tentokráte prohrál a tudíž černý pták v této chvíli rezignoval a dále se již nesnažil.

Než jsem dojel na parkoviště závodu, pršet přestalo úplně.

Druhý příběh

Viděla jsem, že hrají ve 21:00 film Matrix-Reloaded ve Vodičkově ulici, a protože můj přítel ho ještě neviděl, zavolala jsem mu do práce a navrhla, že si dáme Ve Smečkách sraz o půl sedmé ve Sport baru, tam si dáme večeři a vůbec co nejpříjemněji strávíme ten večer.

Volila jsem schválně Sport bar, mají tam velkoplošnou obrazovku, můj přítel miluje fotbal a tam většinou tři až čtyři zápasy pouštějí, je si z čeho vybírat. Dál tam mají mexickou kuchyni, kterou on taktéž miluje a čepují tam Plzeň – i tu má nejraději. Tak to byla moje volba.

Přišla jsem tam něco po půl sedmé, vybrala stůl a začala si číst třetí díl Pána prstenů. Čas běžel a on pořád nikde. Věřila jsem, že přijde, sem tam sledovala zápasy, na knížku už jsem se ale z nervozity nemohla soustředit (1). Jednu chvíli mě napadlo, že bych měla jít čekat raději ven (2), ale říkala jsem si – ve Smečkách je jediný Sport bar, nemůže zabloudit, zdržel se někde v práci nebo přišli kámoši a on zašel raději s nimi (3). Pak už se začalo nějak šeřit a to mě zaskočilo, špatně jsem odhadla čas (4) a najednou už bylo devět. Zaplatila jsem a letěla šílenou rychlostí přes Václavák do kina, to jsem ještě věřila, že na mě bude čekat před kinem. Nebyl tam.

Jenže paní uvaděčka mi řekla, že dovnitř sálu mnou popisovaný muž šel, nechtěla mě ale pustit ani nahlídnout dovnitř bez lístku – film právě začínal a byla tam beztak tma jak v pytli (5).

Byla jsem už dost rozrušená, i když ne naštvaná, spíš tak nějak vyděšená, co se to vlastně děje. Začínala jsem už pociťovat i takové bodání strachu, že se mu něco stalo. Koupila jsem si lístek a šla tam (6), přestože hlásek mi připomínal, že přítel neměl vůbec žádné peníze, takže si nemohl koupit lístek (7). Film mě uklidňoval, ale protože je poměrně dost filmu pod zemí, nebylo dlouho možné zjistit, jestli tam přítel je nebo ne. Chvílemi jsem se otáčela hledala ho, bylo tam málo lidí. Ani on se mi nevyjevil sám od sebe, počkala jsem, až skončí scéna s vědmou a vypadla – nechtěla jsem jet autobusem po půlnoci a navíc mě chvílemi fakt soužily temné představy (8).

No zkrátím to, přijela jsem domů a on spal v posteli. Večer skončil příšernou hádkou (9), utekla jsem se uklidnit na zahradu, protože jsem nechtěla říct něco, co se těžko zapomíná. Víte, on asi pětkrát vlezl do Sázkové kanceláře s barem, protože nad dveřmi byla cedule s Plzní a nad tím Sport barem, kde jsem ho čekala, byla cedule s Kozlem. Ani nešel dovnitř, protože jsem mu řekla, že tam čepují Plzeň (mají tam hodně druhů piv, ach jo), já tam dvě hodiny seděla a on se ani nešel podívat dál. V celých Smečkách jsou jen dva hotely, Činoherní klub s restaurací, jeden Sport bar a Sázková kancelář s hernou.

Vůbec mi nepřipadalo zdravé, jak se zachoval. Ale ještě ten večer jsme se pokusili usmířit tím, že jsme si řekli, že se nás něco snaží rozhodit, postavit proti sobě.

Ale až dnes jsem si schopná přiznat, že ani já jsem to tenkrát nezvládla.

Rozbor:
  1. První útok Černého ptáka, rozehrání strategické filharmonie
  2. Varování aneb malá nápověda č. 1
  3. Uchlácholení oběti před dalšími útoky a příprava na finále
  4. Další otupení oběti a vyvolání stresu
  5. Další mistrovský tah Černého ptáka
  6. Povedlo se
  7. Malá nápověda č. 2
  8. Prohloubení stresu, vyšpičkování oběti na patřičné obrátky před finálem
  9. Finále

Epilog

Pouze ti nejneobyčejnější lidé si uvědomí Matrix. Ti, kteří zjistili, že existuje musí mít zvídavou povahu a mimořádnou intuici a citlivost. Nicméně, velmi zřídka získají někteří tuto moudrost úplně jinými prostředky.

Zde vidíte jak to všechno nádherně funguje a běžný člověk nemá šanci, a nebo má. Dobrou obranou může být smích, ale to už je jiný příběh.

S pozdravem a přáním úspěšného hledání souvislostí

Bubuláci Eva a Josef